Jak zjistit hodnotu firmu v ČR - nejčastější způsoby výpočtu hodnoty společnosti

Jak zjistit hodnotu firmu v ČR - nejčastější způsoby výpočtu hodnoty společnosti

Ať už kupujete, nebo prodáváte firmu, je klíčové její správné nacenění. Odložte osobní pocity a přistupte k ocenění systematicky. Existují tři hlavní metody oceňování malých firem, které si rozebereme v tomto článku. Nejčastěji se používá přístup založený na tržních násobcích – multiplikátorech.

Varianta ocenění 1: Tržní ocenění firmy (Metoda tržních násobků – multiplikátorů)

Tato metoda je nejvhodnější pro ziskové a fungující firmy.

Tento přístup spočívá v porovnání oceňované firmy s jinými, podobnými společnostmi, které byly v nedávné minulosti prodány. Cílem porovnání je získat představu o tržní hodnotě firmy. Je vhodné hledat nedávno prodané firmy s podobnými finančními výsledky ve stejném odvětví a na stejném trhu, a poté použít prodejní cenu a finanční údaje k výpočtu srovnatelných cenových multiplikátorů.

Co jsou multiplikátory?

Oceňovací (nebo cenové) multiplikátory jsou finanční nástroje, který umožňují porovnání podobných firem s různými úrovněmi příjmů, peněžních toků a prodejních cen. Pro ilustraci si představte výrobce autodílů, který ročně vydělává 1 milion a prodává svou firmu za 3 miliony. Tato prodejní cena znamená multiplikátor (násobek) zisku na úrovni 3. Jiný výrobce autodílů, který ročně vydělává 1,5 milionu, by mohl tento multiplikátor použít k ocenění své vlastní firmy na 4,5 milionu.

Někteří kupující a makléři mohou zakládat hodnotu firmy na odvětvovém multiplikátoru peněžního toku (cash flow) nebo zisku. Může se zvažovat i multiplikátor hrubých tržeb nebo příjmů. Tato ocenění nejsou vhodná k určení návratnosti investice (ROI) při akvizici firmy, takže hodnota se obecně opírá o peněžní tok nebo zisk vlastníkovi.

Teorie je zde snadná, ovšem těžší je najít dostatek srovnatelných údajů o prodaných firmách, aby bylo možné udělat správné posouzení a nacenění firmy.

Průměrné multiplikátory ocenění firem v ČR

V České republice nejsou tak snadno dostupné veřejné databáze prodejů malých a středních podniků jako v USA. Proto je vhodné pro získání relevantních multiplikátorů spolupracovat s lokálními poradci a specialisty na M&A, kteří mají přístup k datům z realizovaných transakcí v ČR. Jejich seznam naleznete v sekci Poradci.

Obecné průměrné multiplikátory (orientační a odvětvové průměry):

Přestože konkrétní průměrné multiplikátory pro ČR nejsou dostupné, můžeme se opřít o obecné principy a zkušenosti z amerického trhu, kde je trh prodeje a nákupu firem pevně a dlouhodobě vytvořen a trendy z tohoto trhu se přelévají po celém světě a i k nám. Zde jsou multiplikátory firem dle odvětví na americkém trhu.

Tabulka průměrných multiplikátorů v USA pro rok 2024 (pro ilustraci, že se hodnoty liší podle odvětví):

Odvětví

Multiplikátor zisku (EBITDA)

Multiplikátor příjmů

Všechny firmy

2.57

0.67

Automobilový průmysl

3.31

0.82

Krása a osobní péče

2.16

0.53

Stavebnictví

2.74

0.61

Finanční služby

2.06

0.97

Jídlo a restaurace

2.37

0.51

Zdravotnictví

2.73

0.83

Výroba

3.16

0.68

Online a technologie

2.67

0.88

Maloobchod

2.62

0.57

Služby

2.76

0.88

Doprava

2.72

0.87

Velkoobchod a distribuce

3.12

0.54

 

Multiplikátor EBITDA (zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací):

Pro malé a střední podniky v ČR se multiplikátor může pohybovat v rozmezí 1x až 6x EBITDA. Firmy s vysokým růstovým potenciálem, stabilními zákazníky, silnou značkou a nezávislostí na majiteli budou dosahovat vyšších multiplikátorů. Firmy v rizikových odvětvích, s vysokou závislostí na majitelích, nestabilními příjmy nebo bez konkurenční výhody, mohou mít nižší multiplikátory.

Multiplikátor tržeb/příjmů:

Používá se méně často pro ocenění firmy a spíše slouží pro hrubý odhad nebo v situacích, kdy firma ještě není zisková. Pro ziskové firmy se pohybuje spíše v rozmezí 0.5x až 1.5x tržeb. U rychle rostoucích technologických firem nebo firem s vysokou marží může být i vyšší.

Jak získat rozsah multiplikátorů pro ČR?

Pro získání relevantního rozsahu multiplikátorů v ČR je klíčové:

  1. Spolupráce s M&A poradci a business makléři: Mají přístup k databázím realizovaných transakcí a k informacím o prodejních cenách podobných firem v ČR. Více o makléřích a poradcích se dozvíte zde: XXXX

  2. Obchodní asociace a komory: Některé asociace mohou shromažďovat data o transakcích ve svém oboru.

  3. Analýza finančních zpráv veřejně obchodovaných společností: Ačkoliv se jedná o větší firmy, mohou poskytnout obecnou představu o sentimentu trhu v daném odvětví.

  4. Publikace a studie: Sledujte publikace od poradenských firem (např. Deloitte, EY, KPMG, PwC) a bank, které se občas zabývají oceněním firem v ČR nebo regionu.

Jaké faktory vedou k vyššímu a jaké k nižšímu multiplikátoru.

  • Faktory zvyšující multiplikátor:

    • Rostoucí odvětví, velká poptávka.

    • Silná a známá značka.

    • Nízká závislost na majiteli (firma funguje i bez jeho každodenního dohledu).

    • Diverzifikovaná zákaznická základna.

    • Stabilní a opakující se příjmy (např. předplatné).

    • Unikátní konkurenční výhoda (např. patent, know-how).

    • Prodejní kanály a distribuční síť.

    • Kvalitní management tým.

  • Faktory snižující multiplikátor:

    • Závislost na majiteli (kupující kupuje spíše "práci" než "pasivní příjem").

    • Vysoká závislost na několika klíčových zákaznících nebo dodavatelích.

    • Nenabídnutí financování prodejcem (seller financing) může zmenšit okruh potenciálních kupců.

    • Vysoké "riziko přechodu vlastníka" – pokud existují obavy, že firma nepřežije přechod na nového majitele.

    • Potřeba značných investic do budoucna.

Varianta ocenění 2: Ocenění firmy na základě aktiv (Majetková metoda)

Tato metoda se běžně používá pro neziskové nebo zanikající firmy.

Ocenění firmy na základě aktiv se zaměřuje na "účetní hodnotu" firmy a primárním účetním dokumentem je rozvaha. Při tomto přístupu se oceňují a sčítají aktiva firmy a odečítají se veškeré související závazky.

Ocenění na základě aktiv se často používá ve spojení s jinými metodami ocenění a může být vyžadováno jako součást procesu due diligence u některých společností. Malé firmy s cennými aktivy, jako jsou nemovitosti, mohou ocenit a prodat firmu a její aktiva samostatně.

Firmy, které se potýkají s problémy nebo zanikají a mají malý nebo žádný zisk, se často prodávají za hodnotu aktiv v rámci tzv. asset sale. Pokud daná firma nemá čistý příjem, který by odůvodňoval tržní ocenění, pak je na papíře její hodnota pouze hodnota jejích aktiv. Tato aktiva zahrnují nábytek, vybavení a zařízení (FF&E), duševní vlastnictví, nemovitosti, výrobní zařízení a zásoby.

Pro určení ocenění na základě aktiv musí majitel malé firmy provést inventuru všech aktiv používaných v podnikání. Pro některé majitele malých firem mohou existovat značná aktiva ve formě firemních nemovitostí, drahého vybavení nebo cenných zásob. Všem aktivům musí být přiřazena reálná tržní hodnota, která se sečte, aby se získala celková hodnota aktiv.

Poté se od hodnoty aktiv odečtou veškeré nesplacené obchodní dluhy, aby se dospělo k celkovému ocenění obchodních aktiv.

Varianta ocenění 3: Ocenění firmy na základě příjmů (Výnosová metoda)

Tato metoda se běžně používá k ocenění komerčních nemovitostí nebo k doplnění tržního ocenění pro firmy s předvídatelnými zisky.

Přístup k ocenění na základě příjmů se opírá o projekce budoucích zisků a je běžný při oceňování komerčních nemovitostí. Existují dvě varianty tohoto přístupu: kapitalizace zisků a diskontované peněžní toky (DCF). Obě metody si kladou za cíl vypočítat "současnou hodnotu" budoucích zisků a poskytnout kupujícím očekávanou návratnost investic (ROI) a posouzení rizika.

Kapitalizace zisků

Metoda kapitalizace zisků spočívá v dělení historického peněžního toku aktiva jeho kapitalizační sazbou neboli "cap rate". Kapitalizační sazba je vyjádřena v procentech a představuje míru návratnosti kapitálu, včetně složek vlastního kapitálu a dluhu. Tato metoda pomáhá identifikovat rizika a kvantifikovat potenciální návratnost investic. Vyšší kapitalizační sazba implikuje vyšší návratnost investic při vyšší úrovni rizika.

Pro ilustraci, v prostředí komerčních nemovitostí v Praze by průměrná kapitalizační sazba mohla být například kolem 5-7 %. Majitel/provozovatel hotelu v Praze s čistým provozním příjmem (NOI) 5 milionů Kč by mohl začít s průměrnou kapitalizační sazbou pro určení hodnoty hotelového aktiva kolem 80-100 milionů Kč (např. 5 000 000 Kč / 5 % = 100 000 000 Kč).

Kapitalizační sazby pro komerční nemovitosti se mohou mezi nemovitostmi značně lišit, s průměrnými rozsahy od 5-10 %. Protože nákupy firem jsou obecně rizikovější než komerční nemovitosti, vhodná kapitalizační sazba by byla pravděpodobně mnohem vyšší – zhruba dvojnásobná až trojnásobná oproti kapitalizační sazbě komerčních nemovitostí.

Diskontované peněžní toky (DCF)

Metoda diskontovaných peněžních toků (DCF) bere projektovaný peněžní tok společnosti a tuto částku poté diskontuje pro riziko pomocí vážených průměrných nákladů kapitálu (WACC). Tato projekce se obvykle počítá na jeden rok a poté předpokládá trvalý a konstantní růst. Díky tomuto předpokladu se tato metoda ocenění nejlépe používá, když si analytik je jistý předpoklady, které jsou činěny.

Oceňovatel by pravděpodobně provedl oba typy výpočtů, aby dospěl k současné hodnotě budoucích zisků. Současná hodnota je dobrým doplňkem k analýze trhu a komparátorů a slouží jako kontrola reálnosti tržních cen.

Jak připravit ocenění firmy

  1. Připravte účetní závěrku a určete SDE. Všechny metody ocenění závisejí na finanční výkonnosti, takže prvním krokem je příprava účetní závěrky společnosti. Shromážděte finanční záznamy za poslední tři roky, včetně:

    • Výkazy zisků a ztrát

    • Výkazy peněžních toků

    • Rozvahy

    • Daňová přiznání (pokud firma nefunguje tři roky, zvažte použití projekčního modelu).

Pokud je firma vedena majitelem, je možné do výkazu zisků a ztrát dodat disponibilní příjmy majitele (Seller's Discretionary Earnings – SDE), který přidává zpět k zisku jednorázové nákupy a výdaje vlastníka pro jeho osobní účely. Tyto výdaje zahrnují plat vlastníka, cestovní výdaje a další osobní výdaje, které nejsou pro firmu nezbytné, charitativní dary, volnočasové aktivity a jednorázové výdaje, jako je urovnání např. soudního sporu. (Co přesně je SDE?)

  1. Shromážděte informace o cenách inzerovaných a prodaných firem. Nedávné prodeje srovnatelných firem jsou oblíbeným pravidlem ocenění, které vám nabídne realistický obraz toho, za co se podobné firmy prodávají. Identifikací příkladů podobných firem, které se prodaly ve stejné oblasti, můžete získat lepší představu o realistické prodejní ceně. Jedná se také o zdroj dat pro nalezení vhodného tržního multiplikátoru.

Data o cenách prodávaných firem lze na bizmapio.cz nebo prostřednictvím business makléře nebo M&A poradce, kteří vám mohou poskytnout další informace o trhu. 

  1. Rozhodněte se, zda, případně kdy angažovat profesionála. Majitelé firem a kupující mají k dispozici mnoho nástrojů k posouzení trhu a určení spravedlivé hodnoty firmy, ale je důležité zvážit využití profesionální pomoci, zejména s rostoucí hodnotou firmy. Samostatné ocenění může být vhodné při nákupu nebo prodeji firem do několika stovek tisíc korun, ale s rostoucí hodnotou rostou i rizika nadhodnocení/podhodnocení.

Najmutí profesionálního odhadce firmy nebo business makléře/M&A poradce vám nejen umožní využít jejich odborných znalostí, ale také poskytne objektivitu, která vám může chybět při spravedlivém posouzení firmy. Mnoho makléřů má zkušenosti s prováděním formálního ocenění nebo mají kontakty s kvalifikovanými odhadci.

Správné ocenění firmy je nezbytné na konkurenčním trhu a zapojení profesionála nejen eliminuje sentiment prodejce z prodejního procesu, ale také jej zkrátí sladěním hodnoty firmy s aktuálními tržními podmínkami.

Neposledním faktem pro stanovení ceny firmy je také počet zájemců o firmu. Pokud bude mít i firmu zájem vyšší počet zájemců, poroste cena firmy. Pokud o firmu nebudou mít případní kupci zájem, ceny firmy bude klesat. Cenu firmy je tedy nutné stanovit tak, aby neodrazovala případné zájemce a nebo naopak, aby se neprodávalo pod cenou.